- NEJISTOTY MĚŘENÍ PŘI CERTIFIKACI VÝROBKŮ -

Každé měření je zatíženo rozptylem, vyplývajícím z chyb, které vzniknou během různých etap odběru vzorků, měření a z nedokonalých znalostí faktorů ovlivňujících výsledek. Aby měření poskytla skutečné informace o měřeném objektu, musí být naměřená hodnota doplněna údajem charakterizujícím odhad intervalu jeho důvěryhodnosti - nejistotou měření.

Termíny :

nejistota - odhad přiřazený k výsledku zkoušky a charakterizující interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží správná hodnota (ČSN ISO 3534-1); obecně nejistotu chápeme jako vlastnost určitého výsledku zkoušky, který byl získán laboratoří na určitém zkušebním vzorku

nejistota měření - parametr přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, které by mohly být důvodně přisuzovány k měřené veličině (ČSN 01 0115);

korelace – vztah mezi dvěma nebo několika náhodnými veličinami v rámci rozdělení dvou nebo více náhodných veličin (ČSN ISO 3534-1);

Certifikační orgány pro výrobky musí vycházet ze změnového listu 01/04 k MPA 40-01-99, který osahuje výklad ČIA k aplikaci požadavků ČSN EN 45011. Změna se týká části 4.3.

Certifikační orgány pro výrobky mají pro zabezpečení požadavků požadovat na zkušebních laboratořích, aby v protokolech o zkouškách výrobku, který je předmětem certifikace , uváděly nejistoty výsledků měření tam, kde je to vhodné – kde jsou nejistoty požadovány, tyto požadavky musí CO zapracovat do svých postupů hodnocení shody.

Při vyhodnocování výsledků zkoušek s využitím nejistot měření pro stanovení shody může CO využít několik variant :

1) postup vyhodnocení shody, který zahrnuje nejistoty měření, je zahrnut přímo v příslušné zkušební nebo požadavkové normě

2) lze využít postup ILAC-G8 : 1996 – Směrnice k posuzování a prokazování shody se specifikací

3) CO vytvoří vlastní specifický postup hodnocení shody, postup tvoří odborní pracovníci CO případně s nezávislými odborníky s technickou způsobilostí

Vždy je důležité zvážit důležitost parametru. Pro každý hodnocený parametr může CO do svých postupů zapracovat kroky pro řešení mezních situací (např. zda je vhodné opakovat měření s novými vzorky nebo provést nová měření s větším počtem vzorků, provést měření určitého parametru jinou zkušební metodou apod.). Postupy CO musí být jednoznačně formulovány v interní dokumentaci společnosti.

Příklad posouzení nejistoty měření č. 1 :

A – nejistota měření je z hlediska bezpečnosti velmi významná, je nutno ji po AZL vyžadovat. Pokud výsledek včetně započítané nejistoty překročí mezní hodnotu, je považován za nevyhovující.

příklad – pevnost v tahu za ohybu, obsah olova a kadmia.

B – Nejistota měření je u tohoto parametru nevýznamná, CO ji po AZL nevyžaduje

příklad - tloušťka skla float

C – U tohoto parametru nelze nejistotu měření vůbec stanovit, CO ji po AZL nevyžaduje

příklad – pádová zkouška

D – Nejistota měření je málo významná. Co ji po AZL vyžaduje Pokud výsledek včetně nejistoty překročí mezní hodnotu a výsledek samotný je v dovolených mezích, je považován za vyhovující. O této skutečnosti je zákazník informován vedoucím CO

příklad – součinitel prostupu tepla (zaokrouhlování)

Příklad posouzení nejistoty měření č. 2 :

Do posouzení shody výsledku měření se specifikací je vždy nutno zahrnout i vyjádřenou nejistotu měření. Při posuzování může dojít k následujícím případům, které nejsou vždy jednoznačné a které vyžadují od pracovníků laboratoře nebo střediska certifikace rozdílné další postupy.

Může dojít k následujícím případům:

1 Ve specifikaci je jasně stanoveno, že výsledek zkoušky rozšířený o nejistotu s danou konfidenční úrovní (95%) nesmí být mimo stanovené meze.

V případě stanovené horní nebo dolní meze nebo hodnoty stanovené v mezích

Shoda - D

Neshoda - A,G

Není možno prohlásit shodu - B,C,E a F

2 Specifikace vyžaduje prohlášení o shodě, neuvádí však, zda brát v úvahu i vliv nejistoty

Shoda je posouzena bez uvažování nejistoty – nastává tzv. sdílené riziko

V případě stanovené horní nebo dolní meze nebo hodnoty stanovené v mezích

Shoda - C,D,E

Neshoda - A,B,F,G

3 Specifikace, případně dohoda se zákazníkem uvádí, že je možné při posouzení neshodu zanedbat

Platí totéž, co v bodě 2

4 Pokud specifikace neuvádí informaci o zahrnutí nejistoty do posouzení, ale ze jiných důvodů by to bylo vhodné.

V případě stanovené horní nebo dolní meze nebo hodnoty stanovené v mezích

D - shoda

A,G - neshoda

C,E - není možné prohlásit shodu na základě 95% intervalu spolehlivosti. Nicméně, s intervalem spolehlivosti nižším než 95% je možné prohlásit shodu.

B,F - není možné prohlásit neshodu na základě 95% intervalu spolehlivosti. nicméně, s intervalem spolehlivosti nižším než 95%, je možné prohlásit neshodu.

Pro případy B,C,E a F v bodech 7.1 a 7.4 je ještě doporučen pro certifikační pracovníky následující postup:

Požádat laboratoř o

- opakování měření s novými vzorky při použití stejné zkušební metody, nejistotu a výslednou hodnotu počítat z obou sérií měření

- opakování měření s novými vzorky při použití stejné zkušební metody s větším počtem vzorků než požaduje zkušební norma

Po zjištění nových výsledků opakovat posouzení.

Konkrétní postup vždy vychází ze specifikací výrobků, které CO posuzuje a certifikuje. Při práci s nejistotami v rámci certifikačních orgánů je nejdůležitější vždy dbát hlavně na zdraví občanů a jejich bezpečnost.

Další informace o nejistotách měření lze získat také v normách řady ČSN ISO :

ČSN ISO 5725-1 (1998) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 1 : Obecné zásady a definice

ČSN ISO 5725-2 (1997) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 2 : Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření

ČSN ISO 5725-3 (1997) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 3 : Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření

ČSN ISO 5725-4 (1997) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 4 : Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření

ČSN ISO 5725-5 (1999) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 5 : Alternativní metody pro stanovení shodnosti normalizované metody měření

ČSN ISO 5725-6 (1999) : Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 6 :

použití hodnot měr přesnosti v praxi